Otazníky kolem zlatého srdce

Má zlaté srdce
Je tedy hodná?
Má zlaté srdce
Je obdivu hodna?
Má zlaté srdce
Je tedy tvrdé?
Má zlaté srdce
Možná zlá bude
Má zlaté srdce
Celé se leskne
Má zlaté srdce
A myšlenky teskné
Má zlaté srdce
Srdce ze zlata
To bude asi hodně bohatá
Má zlaté srdce
Co to tedy značí?
Má zlaté srdce
A dost…Už to stačí!

Pohled Svůdnice

Nakreslila jsem ženu – Svůdnici
po vášnivé lásce toužící.
Zelené oči zlehka vábí
rtěnku si dala rudou.
Pohledem svým muže svádí…

Bojovat o ni budou!

Srdce ve vesmíru

Mé srdce láká nekonečno vesmíru
Mé srdce chce se všemi žít ve smíru

Je ale spoutáno ostnatým drátem
Za svobodu platilo by zlatem

Možná pukne a rozplyne se
Ve vesmíru
Ve smíru…

Otazníky

Komu šeptá asi,
že má krásné vlasy,
že na věčné časy
chce s ní být?

Komu tohle šeptá,
moje srdce se ptá,
strašně mne to deptá.
Jak s tím žít?

Komu šeptá – milá,
pod kůži ses mi vryla,
chci, abys se mnou byla,
chci Tě mít.

Mně to taky šeptal,
pak už jenom reptal,
je to zkrátka breptal,
snad začnu klít!

Anděl pro Tebe

Mám pro Tebe anděla,
jakého jsem uměla.

Mám pro Tebe anděla,
snad Ti radost udělá.

Mám pro Tebe anděla,
zbarveného do běla.

Mám pro Tebe anděla,
poved se mi docela.

Mám pro Tebe anděla,
kdybys někdy trpěla,
on Tě šťastnou udělá.

Západ slunce na lodi

Nejlepší nápad
co mne dnes napad
sledovat slunce západ
z lodi…

Kdoví?
Kdo ví
jak na lodi to chodí
ten ví
že ten nápad
co mne dnes napad
nejlepší nebyl.

Byl jsem debil.
Západ jsem prob…

Květinová dívka

Tahle dívka květinová
není pro mne vůbec nová
chodí za mnou zas a znova.
Je představa moje snová.

Když zaťuká večer spánek
přiblíží se potichoučku
vlasy jí čechrá jemný vánek
tvář její hladí polehoučku.

Ve vlasech má bílé kvítí
tvář tu ale dosud nemá
slunce na ni jasně svítí
zůstává však bezejmenná.

Ohrožená víra

Víra v ohrožení
Temnota zuby cení
a východisko není

Víra v ohrožení
Svět překotně se mění
a východisko není

Víra v ohrožení
všude chaos a vření
a východisko není

Víra v ohrožení
Je tu však dětské snění
Že východisko není?

Jarní

Na jaře všude plno kvítí
slunce na zem zlehka svítí
tráva žlutozelená
už nejsem zimou schoulená.

Každý na světě chce být
Tak jako já
Plnými doušky vodu pít
Tak jako já
kolem sebe blízké mít
Tak jako já
Trochu si u toho snít
Tak jako já

Prostě obyčejně žít
Tak jako já

Letní

Léto sebou volno nese
vzduch se teplem zlehka třese
modrá voda, modré nebe
a já ležím vedle Tebe.

Každý na světě chce být
Tak jako já
Plnými doušky vodu pít
Tak jako já
kolem sebe blízké mít
Tak jako já
Trochu si u toho snít
Tak jako já

Prostě obyčejně žít
Tak jako já

Podzimní

Na podzim si mé srdce přeje
ať slunce ještě teple hřeje
stromy žlutočervené
mé oči krásou zmámené.

Každý na světě chce být
Tak jako já
Plnými doušky vodu pít
Tak jako já
kolem sebe blízké mít
Tak jako já
Trochu si u toho snít
Tak jako já

Prostě obyčejně žít
Tak jako já

Zimní

Spánek přináší nám zima
příroda už sladce klímá
bílá, černá – černá, bílá
všechny barvy pod zem skryla.

Každý na světě chce být
Tak jako já
Plnými doušky vodu pít
Tak jako já
kolem sebe blízké mít
Tak jako já
Trochu si u toho snít
Tak jako já

Prostě obyčejně žít
Tak jako já

Ženské sny versus realita

Citem se mé tělo vlní
myšlenky mé lásky plny
vnímám silné touhy vlny
chci jeho pohled láskyplný.

Můj milý však zatím chrní
kocour spokojeně vrní
hlava už mě z toho brní
a cítím se, jak nahá v trní.

Láká-li Tě romantika
tak si neber flegmatika
s ním Tvůj život neutíká
jenom skomírá a bliká.

Zamilovaná

Je zamilovaná
V srdci se jí láska rodí
Je zamilovaná
Ještě neví, jak to chodí
Je zamilovaná
Uprchnout chce s milým lodí
Je zamilovaná
Pro lásku se bahnem brodí
Je zamilovaná
Svůdci se to vskutku hodí
Že je zamilovaná
Do něj zamilovaná

O životě

Stále něco končí
Stále se člověk loučí
Stále něco odchází
Stále něco přichází

Život je změna
Život je boj
Život je směna
Život je zdroj

Zdroj…
lásky i bolesti
vzpomínek i radosti
Nejde nikdy vrátit
Za vše je třeba platit.

Život je… zázrak.

Milostná

O lásce milostné
vše bylo napsáno.
Je to fakt žalostné,
líp se měl Cyrano.

To ještě možné bylo
něco vymyslet,
co do dějin se vrylo,
teď – hanba pomyslet.

Já iluze si nedělám
a génius nejsem jistě.
Takže vím, co udělám,
budu psát na jiném listě.

Anděl za oknem

Namalovala jsem anděla
do okenního rámu.
Namalovala jsem anděla
z nebeského chrámu.
Namalovala jsem anděla,
skončila někdy k ránu.
Namalovala jsem anděla,
co zbaví Tě šrámů.
Namalovala jsem anděla,
kterého mám ráda.
Namalovala jsem anděla,
přivolá kamaráda.
Namalovala jsem anděla,
podobného lani.
Namalovala jsem anděla,
nepodlehne sani.
Namalovala jsem anděla,
použila hrudku.
Namalovala jsem anděla,
on zbaví Tě smutku.
Namalovala jsem anděla,
co má barvu vody.
Namalovala jsem anděla,
nenadělá škody.
Namalovala jsem anděla,
drží srdce v dlani.
Namalovala jsem anděla,
hlavně před zlem chrání.

Společný začátek

Společný začátek
let balonem vzhůru.
Společný začátek
je jako zpěv z kůru.
Společný začátek
štěstí plnou fůru.
Společný začátek
žádnou noční můru.

Společný začátek
pohodovou túru
Společný začátek
jsi můj velký Guru
Společný začátek
nemáš žádnou Důru
Společný začátek
No tak…Už jsi vzhůru?

Chtěla bych

Chtěla bych být šťastná
a neublížit.
Prožívat rána krásná
a neponížit.
Chtěla bych svobodně milovat
a nepřitížit.

Chtěla bych přestat chybovat
Chtěla bych přestat se stresovat
Chtěla bych přestat si stěžovat

Chtěla bych…
svobodně žít…
za srdcem jít…
Chtěla bych…

Moje tři Grácie

Moje tři Grácie
tři krásné ženy
zcela obnaženy

Moje tři Grácie
tři krásné tváře
jak z kalendáře

Moje tři Grácie
tři krásná těla
i když nejsou celá

Moje tři Grácie
pověsti řecké neznají
jablko sváru nemají
na svoji lásku čekají 

Bezejmenný anděl

Namalovala jsem anděla,
na co myslí asi?
Namalovala jsem anděla,
má rozevláté vlasy.
Namalovala jsem anděla,
co ani tvář nemá.
Namalovala jsem anděla,
i ústa má němá.
Namalovala jsem anděla,
žije mezi námi.
Namalovala jsem anděla,
tvář mu dejte sami.

Anděl nad městem

Anděli mám velké přání:
dej nám prosím klidné spaní
ochraň taky dětské hraní
a herce, co publiku se klaní.

Ať je zase kolem k mání:
volná cesta horskou strání
políbení pána s paní
přátel k sobě domů zvaní
upravených vlasů vlání
obyčejný stisk dvou dlaní
a prosté retů pousmání
ať není jenom pouhé zdání.

Dokážeš to?

Člověče i já mám přání:
nedovol užití zbraní
veřejného prádla praní
nezdravého jídla žraní
zákeřných pomluv psaní
slov, co duši krutě zraní.

Dokážeš to?

Pak splní se Ti Tvoje přání
i bez mého požehnání.

Láskyplné srdce

Mé srdce je plné lásky,
velké srdce s malými srdíčky.
Mám pohled něžné krásky
a modré oči pod víčky.
V mém srdci je plno lásky,
kdo chce, si přijít může….

Miluji dětské hlásky
Miluji bílé růže
Miluji hladké oblázky
Miluji galantní muže
Miluji dotek vlhké kůže
Miluji karnevalové masky
Miluji ladnost své chůze…

V mém srdci je plno lásky,
kdo chce, si přijít může.
Miluji dlouhé procházky
Miluji…miluji…Nuže?

Kdo má zájem?

Jabloňová panna

Jabloňová panna
přichází vždy zrána.
Jabloňová panna
byla mi seslána.
Jabloňová panna
ve snech se mi jeví.
Jabloňová panna
proč – to nikdo neví.
Jabloňová panna
co mám na obraze.
Jabloňová panna
nevyšla mne draze.
Panna Jabloňová
Přijde za mnou znova?

Kočičí

Modrou barvu miluji,
ráda modrou maluji.
Modrou vodu, modré mraky,
modrou kočku klidně taky.
Modrý kocour, bílá kočka,
oba mhouří svoje očka.
I kočičí srdíčko
zachvěje se maličko,
když na ni kocour zavrní.
Ona se něžně zavlní
a jejím tělem projde chtíč.
Kocourku spěchej,
kde máš klíč?
Teď všeho nechej…

Čekám.

Já a moře

Kráčím sama prázdnou pláží
Jemný vánek tvář mi vlaží
Všechny buňky citu plny
Slyším jen jak šumí vlny

Kráčím sama prázdnou pláží
V nitru mém mne cosi blaží
Vnímám mořskou energii
Díky ní snad stále žiji

Kráčím sama prázdnou pláží
Cítím sílu vlastních paží
Pod nohama oblázky
Vzpomínám si na lásky

Kráčím sama prázdnou pláží …

Dvojice v okně

On a Ona…Každý sám
A přece jsou spolu
On a Ona…Okna rám
Bez společného stolu

On a Ona…Sami jsou
Co je vlastně dělí?
On a Ona…k lásce zvou
Tu by oba chtěli

On a Ona…Sami jsou
však k sobě ruce vedou
On a Ona…Dobu zlou
Snad spolu zvládnout svedou

On a Ona…Sami jsou?

Kopretiny ve vlasech

Ve vlasech má kopretiny
a tvář, jako nikdo jiný
Ve vlasech má kopretiny
v očích ani náznak viny
Ve vlasech má kopretiny
možná slaví dvacetiny
Ve vlasech má kopretiny

Depková

Ptala se mě malá Pepka:
Co znamená slovo depka?
Depka – to je deprese,
tu člověk stěží unese.
Je to velká potvora.
Když na Tebe zavolá:
Tak jsem tady!
Kdepak jsi?
Není rady,
pomoci…

Co pro jiné malicherné,
pro Tebe je černočerné.
Není v Tobě žádná síla,
pomůže jen dobrá víla.
Víla čistých bílých srdcí,
čistých, jak lilie květ,
bílých, jak sníh.
Snad navrátí Tě zpět.
Nese Ti… Smích.

Cesta ke světlu

V srdci mém usadil se smutek,
jak kukačka v hnízdě ptačím.
Chtěla bych, aby pryč zas utek,
však krajinou bezradně kráčím.

V mysli mé otázky se rodí,
nelze jim požehnat,
proč zlá nemoc světem chodí,
co nejde odehnat.

V hlavě mé jak kolovrátek
běží stále dokola:
musíme zpět na začátek,
kde ztratila se pokora.

Vím, co moje srdce svírá,
světapánů zpupná gesta.
Až vrátí se v dobro víra,
najde se ke světlu cesta.

Dívka s rudými rty

Dívka s rudými rty
a modrýma očima…
Na co myslí asi?
Na co vzpomíná?

Její oči mají barvu nebe,
chtěl bych ji vedle sebe,
však z obrazu se dívá,
jen na zdi u mne bývá.

Dívka s rudými rty…
Rudými, jak roucho krále
Rudými, jak třešně zralé
Rudými, jak v květu růže
Rty její lákají muže

Rudými, jak víno
Rudými, jak láska
Rudými, jak touha
Rudými, jak hněv
Rudými, jak krev

Pohádková krajina

Krajina – jak z pohádky,
kde není čas na hádky.
Krajina, kde nikdo není.
Krajina pro Tvoje snění.

Zapomenuté srdce

Čí srdce asi tu leží
pod stromem schoulené?
Bez něj dál život běží
však nějak zvráceně.

Čí srdce asi tu leží
a volá na lidi:
Kde jste? O co tu běží?
Nikdo mne nevidí?

To mé srdce tam leží
to na mě se koukej!
Bez něj snáze se věří,
že náš svět bude oukej.

Nevinná

V jejím srdci otec, matka,
ještě zavřená jsou vrátka
k lásce vřelé.
Je nevinná

V jejím srdci
domek rodný
a pes, co byl tuze hodný.
Je nevinná

Je nevinná,
jak lilie květ.
Je nevinná,
ještě nepoznala svět.

Domky

Dá se vůbec něco složit
o dvou domcích na obraze?
Slova do veršů správně vložit,
co nejsou jenom pouhá fráze?
Nevím…

Byly jednou domky dva,
celkem asi ze sta.
Každý z nich měl místa svá
na druhé straně města.
Pak se jednou zázrak stal
ve vánoční době.
Každý z nás si něco přál,
domky chtěly k sobě.
Teď už oba spolu jsou
v něžném objetí.
Návštěvníky domů zvou,
já skrývám dojetí.

Modrá

Modrá je dobrá,
jak se v písni zpívá.
Tak tedy: Dobrá,
co jiného mi zbývá?

Namalovat dívku modře
Namalovat dívku dobře
Namalovat klobouk modře
Namalovat kloubouk dobře

Modrá jako hladina,
jak v Básnících se praví.
Modrá je taky vidina,
že přichází Ten pravý.

Namalovala jsem dívku modře
Namalovala jsem dívku dobře?
Namalovala jsem klobouk modře
Namalovala jsem kloubouk dobře?

Modrá… Dobrá…
Ten pravý…

Nezodpovězené otázky

Proč chceš zase odjeti?
Co musíš ještě objeti,
jaké přinést oběti,
než Tvé chmury odletí?

Proč nechceš moje objetí?
Já neskrývám své dojetí.
Kam vlastně toužíš dojeti?

Letím, letím…

Až zavane jarní vánek
opustí nás zimní spánek
všude kolem květy bílé
přijde moje vzácná chvíle

Letím, letím do daleka
od všeho zla, co mne leká
aspoň chvíli nevědět
kam se řítí dnešní svět

Letím, letím do výše
snad o tom někdo napíše
já už to asi nebudu
vzdávám se svému osudu
už brzy přestanu být žena
a rozpustím se do ztracena

Svět fantazie

Přede mnou schůdky do světa fantazie,
kde všechna přání se vyplní.
Kde každý po svém si žije
a hlava starostmi nebrní.

Můžeme svobodní být,
své lásky mít,
peníze brát,
s dětmi si hrát.

Však kdybychom vše měli,
co dál bychom chtěli?
Co si ještě přáli?
Na co si tajně hráli?

Ztratil by se svět fantazie,
nebyla by ani poezie…

Srdeční Supernova

Vidím to zas a znova
Má představa snová
Srdeční Supernova

Ta myšlenka není nová
Jak se asi chová
Srdeční Supernova

Chybí mi správná slova
Býti tak moudrá sova
Srdeční Supernova

Srdce na dlani

Přinesla mi srdce na dlani,
nabídla mi ho bez ptaní.
Svoje srdce čistě bílé,
je to od ní velmi milé.

Dívám se na její srdce na dlani
toužebně se ke mně naklání.
Bojím se, že dolů spadne,
pak nebude mít srdce žádné.

Pádem srdce na zem
bude z ní hned rázem
žena bez srdce.

Kočičí šála

Trochu jsem se bála,
zda nebude mi malá,
teplo z ní však sálá.

Stěží bych vám lhaha,
já do gala se dala.
Kolem krku mi vlála
tahle krásná šála.

Šála kočičí,
oči klopící,
mně se kořící,
blahem hořící.

Čekání

Na břehu moře sedím
čekám zvědavě
Na daleký obzor hledím
čekám váhavě
Nohy ve vodě si chladím
čekám blaženě
Zároveň se trochu brodím
čekám nadšeně
Očima po krajině bloudím
čekám snaživě
V mysli nad hladinou kroužím
čekám zmámeně
Zlehka po hladině chodím
čekám pátravě
Oblázky rukama hladím
čekám toužebně
Možná se i trochu stydím
čekám mazlivě
K nebi prosebně vzhlížím
čekám bázlivě
Za náš svět se v duchu modlím
Čekám smířlivě
Mávám proplouvajícím lodím
Čekám zasněně
Vůbec se tady nenudím
Jen čekám dychtivě
Až ten zázrak uvidím
Zapadající slunce

Stromy v objetí

V mojí hlavě bijou zvony
kolem lítaj cizí drony
ať mé chmury odletí
nechci být jejich obětí.

Pozoruju blízké domy
v objetí maluju si stromy
krásné stromy v objetí
nemaj o tom ponětí.

Vypnu všechny mikrofony
zahodím i telefony
kraj světa se chystám objeti
chci vidět stromy v objetí.